Poslední podzim

Viac o knihe Poslední podzim

(...) V měkkých lyrických tóninách umělec vypráví příběhy vracející se v různých obměnách k hledání smyslu a hodnot lidského života. Jak napsal jeho překladatel Jan Zábrana: "Bunin byl celým svým založením spisovatel, který i ve chvílích štěstí či ,nepříčetné vášně´ viděl svět s jakousi nepolevující ostražitostí a se stálým vědomím konečnosti všeho, co tu žije. Tento zádumčivý základní tón, zřídka střídaný světáckou ironií, se ale nikdy nesnažil čtenáři vsugerovat, že život je peklo, ve kterém nestojí za to žít. Naopak, Buninova tesknota plyne většinou právě z jeho ryzosti, z nesmířenosti s pošlapáváním ideálu, je v ní vždy přítomno tiché poselství katarze; nedeptá a nesráží do prachu. U něho i neutěšené a tragické příběhy člověka povznášejí, říkají mu, aby se snažil co nejšťastněji a nejplněji prožít život na tomto světě, který přes všechnu záhadnost a nepochopitelnost je přece jen krásný."