Pošechonské staré časy

Viac o knihe Pošechonské staré časy

Autobiografické dílo, které autor psal na sklonku života a jež nedokončil, je realistickým obrazem statkářského života v sobě Ščedrinova dětství. Autor podává charakteristiku statkářského prostředí a kreslí portréty jednotlivců, kteří mu zvlášť utkvěli v paměti, mezi nimi přední místo zaujímá autorova matka, zlá a despotická statkářka. Ščedrin ukazuje, jak sám nevolnický systém nutil ke krutosti, takže i lidé v podstatě ne zlí (chudá statkářská rodina Pustotělovových) jednali s nevolníky hůře než se zvířaty a pokládali to za samozřejmé a nutné. Svou knihu psal Ščedrin proto, aby vyvrátil legendu o \"starých zlatých časech\", o nichž bájila šlechtická publicistika, a aby ukázal krutost a zaostalost nevolnické Rusi.\r\nPanoramatický román, jehož jednotlivé kapitoly jsou relativně samostatné obrázky ze šlechtického života feudálního Ruska předreformní doby, jen volně spojené postavou vypravěče. Spisovatel jej vytěžil ze vzpomínek na dobuvlastního dětství. Představuje galerii portrétů příslušníků statkářské šlechty a nevolníků a na jejich střetávání ukazuje nutnost společenských proměn a nepravdivost legendy o starých zlatých časech.