Lohengrin: Romantische Oper in Drei Akten : Klavierauszug mit Text

Viac o knihe Lohengrin: Romantische Oper in Drei Akten : Klavierauszug mit Text

Německý král Jindřich Ptáčník shromažďuje posily do boje proti rozpínavým uherským vojskům, která právě vtrhla do říše. Přijíždí také do Brabantska, kde nachází zemi uprostřed mocenského boje o uvolněné místo po zemřelém brabantském vévodovi. Proti sobě stojí hrabě Friedrich z Telramundu podporovaný některými šlechtici a Elsa, dcera zemřelého vévody, kterou Telramund viní, že zabila svého bratra, aby se mohla stát brabantskou vévodkyní. To mu namluvila jeho žena Ortruda, která tvrdí, že viděla Elsu jak utopila svého bratra Gottfrieda v jezeře v lese a pak se vrátila domů sama. Ve skutečnosti Ortruda v lese, za pomoci zlých kouzel, uspala Elsu a jejího bratra začarovala v labuť. Elsa pak svého bratra marně všude hledala. Ortruda sama touží po moci a prostřednictvím svého muže Telramunda se chce stát brabantskou vévodkyní ona. Nenávidí Elsu, protože její otec porazil v boji Ortrudina otce, fríského knížete Radboda, a je ochotna zbavit se Elsy jakýmkoliv způsobem.
Král nařizuje boží soud. Elsa vypovídá, že ve snu vídá krásného rytíře, který jí slibuje, že ji ochrání před bezprávím a po jejím boku se stane brabantským vévodou. Uvědomuje si zároveň svoji pošetilost a nabízí svoji ruku a vévodství tomu, kdo obhájí její čest. Když nikdo z přítomných na její nabídku utkat se s Telramundem nepřistoupí, klesá Elsa na kolena a modlí se k Bohu. V tom se na řece objeví člun tažený labutí a v něm stojí krásný rytíř ve stříbrném brnění, který jí nabídne pomoc. Vyzve Telramunda k boji, porazí ho, ale daruje mu život. Telramund je prohlášen za lháře a hrozí mu vyhoštění z Antverp. Elsa nabízí rytíři svoji ruku a titul vévody. Rytíř přijímá s jednou podmínkou - Elsa se ho nikdy nezeptá na jeho jméno, původ a místo, odkud přichází. Pak vyzná Else lásku a ona s radostí s jeho podmínkou souhlasí.
V noci Telramund s Ortrudou sedí v prostém šatě na schodech hradního kostela. Zatímco na hradě se bouřlivě oslavuje vítězství rytíře a chystá se jeho svatba s Elsou, Telramund s Ortrudou si navzájem vyčítají svoji prohru. Telramund lituje, že se neoženil s Elsou, jak si to přál starý vévoda. Tím si mohl ušetřit potupnou porážku a ztrátu cti. Ortruda viní Telramunda ze zbabělosti a radí mu, aby nazítří obvinil rytíře z temných kouzel, které mu dopomohly k vítězství nad Telramundem. Ortruda sama má plán, jak se vetřít do přízně Elsy a vzbudit v ní pochybnosti a nedůvěru.
Když služebné řeknou Else, že v zahradě na ni čeká Ortruda a žádá o přijetí, šťastná Elsa zapomene na všechna příkoří a schází se schodů, aby přivítala Ortrudu. Ta jí lichotí, ale zároveň ji varuje, že když nezná jméno ani původ svého budoucího manžela, mohl by ji neznámý rytíř opustit tak rychle, jako se objevil. Vzbudit v Else pochybnosti se jí ale nepodaří.

Za svítání je Telramund veřejně dán do klatby a vyhoštěn z Antverp. Elsa je v doprovodu žen přiváděna do chrámu jako nevěsta. Zklamaná Ortruda žádá, aby při vstupu do chrámu měla přednost, protože, ač potrestána, je stále ještě šlechtičnou. Potom se dá do křiku, že nikdo vlastně neví, kdo je ten tajemný cizinec a proč nechce prozradit své jméno, původ a stav. Její křik přeruší až příchod krále, který přivádí rytíře ke svatebnímu obřadu. Vtom předstoupí Telramund, prohlásí boží soud za neplatný, obviní rytíře z čarodějnictví a žádá ho, aby řekl své jméno. Ten mu odpoví, že na to má právo pouze Elsa a ta se je v pravý čas dozví. Elsa mu ale plně důvěřuje, na nic se nevyptává, a svatební průvod vchází do chrámu.
Zaznívá svatební pochod Sem v průvodu kráčejte již. Po slavnostním obřadu je Elsa se svým manželem uvedena do svatební komnaty na hradě. Elsa a její rytíř si poprvé o samotě vyznají lásku. Elsino štěstí ale kalí myšlenka, že svého milovaného nikdy nebude moci nazvat jeho pravým jménem. Rytíř se snaží zaplašit tyto její myšlenky, ale Elsin nepokoj se stupňuje. Trýzní ji strach, že jejich svazek nebude trvalý, že ji rytíř opustí a odejde do tajuplné říše, ze které přišel. Marně ji rytíř prosí a varuje. Elsa chce mít jistotu, i kdyby ji to mělo stát život, a vyřkne osudnou otázku.

V té chvíli vtrhne do komnaty ozbrojený Telramund se čtyřmi zbrojnoši. Elsa rychle podá rytíři meč a ten jednou ranou Telramunda zabije. Ostatní před ním padnou na kolena a Elsa tuší, že to je konec jejího štěstí, způsobený porušením slibu. Rytíř Elsu vyzývá, aby se připravila, že předstoupí spolu s ním před krále, kde rytíř odhalí svoji totožnost.

V táboře na břehu řeky Šeldy je shromážděno brabantské vojsko kolem krále. Telramundovo mrtvé tělo na marách je přinášeno do tábora. Rytíř předstupuje před krále a vysvětluje okolnosti Telramundovy smrti. Potom vyjadřuje lítost nad Elsou, která nedodržela svůj slib, a odhaluje své tajemství. Jmenuje se Lohengrin, je rytířem Svatého grálu a přichází z tajemné říše svého otce Parsifala, sídlícího na hradě Montsalvat. Posláním těchto rytířů je, aby světem nepoznaní pomáhali nevinně ukřivděným. Pokud je ale odhalena jejich totožnost, nesmí dále zůstat mezi lidmi a musí se vrátit zpět do své říše. Elsino zoufalství je dovršeno, když Lohengin oznamuje, že kdyby Elsa dodržela svůj slib alespoň jeden rok, směl by s ní zůstat až do smrti a Svatý grál by jí vrátil jejího bratra.

Ke břehu se blíží člun s labutí a Ortruda jásá, že byl Lohengrin prozrazen a musí se vrátit zpět. Vítězoslavně oznamuje, že to ona, která zná stará pohanská kouzla, začarovala Elsina bratra Gottfrieda v labuť. Lohengrin se ještě naposledy vroucně modlí k Bohu, Ortrudino zlé kouzlo je zrušeno a na břehu stojí místo labutě Gottfried. Ortruda zdrcená nenávistí klesá k zemi. Lohengrin přistupuje ke Gottfriedovi, dává mu roh, prsten a meč a za jásotu davu ho prohlašuje brabantským vévodou, který provede své vojsko, po boku krále, do boje proti uherským dobyvatelům.

Pak nastoupí do člunu a z nebe se snáší bílá holubice, která táhne člun s Lohengrinem zpátky do říše jeho otce. Elsa, zármutkem bez života, klesá do náručí svého bratra.