Slepá bohyně

Viac o knihe Slepá bohyně

Nové nakladatelství Tartaros, které založil publicista a spisovatel Jan Jandourek, vydalo jako svůj první svazek soubor povídek Václava Pinkavy (1926-1995), muže mnoha talentů, který své literární práce podepisoval pseudonymem Jan Křesadlo. Oproti sešitovému vydání Slepé bohyně z roku 1991 tu navíc najdeme tři delší texty a doslov autorova syna.

Pinkava alias Křesadlo pracoval mj. jako psycholog ambulance pro sexuální deviace. A právě všelijaké neobvyklé „žádosti těla“ se staly námětem patnácti jeho „plkánek“ či „vyprávěnek“, jak tvůrce své povídky nazývá. Někdo má rád holky, jiný pštrosy, někdo rád bičuje nevěsty v rakvi, někdo sní o tom, že je kůň hřebelcovaný kněžkami. Nemá to na světě lehké krátkozraký exhibicionista prchající před davem lesních dělnic, ani maskovaný pašerák proviantu, který narazil na esesáka transvestitu... Křesadlo v povídkách nemoralizuje, zbytečně nesprosťačí ani nevytlouká bžundu za každou cenu. Vědoucím okem obhlíží bizarní lidské panoptikum a jen občas zvedne zrak k nebesům, jenže bohyně lásky je slepá a stvořitel jaksi poťouchlý. Nezbývá než se ptát, kdo z jeho dílny je úchylnější: komunista, či fašista, anebo podvazkový fetišista?