Anthroposofie

Viac o knihe Anthroposofie

Anthroposofie vznikla v našem století, a bývá proto někdy řazena k novým duchovním směrům. Skutečně navazuje mimo jiné na teosofii a také na rosikruciánství. Ozývají se v ní podněty přítomné v Goethově filosofii přírody, ve Fichteho filosofii svobody a u pozdního Schellinga. Nové duchovní směry se někdy házejí do jednoho pytle a připisují se jim sektářské rysy. Rozumíme-li sektářstvím náboženský extremismus s totalitními tendencemi, musíme konstatovat, že něco takového je anthroposofii zcela cizí. Naopak je jí vlastní tolerance a otevřenost. Reprezentuje ji i v našem prostředí několik významných osobností, vysokoškolských pedagogů, vědců a umělců.
Anthroposofie sama se chápe jako křesťansky orientované duchovní hnutí. Mohlo by nás tedy zajímat, jaké jsou vztahy mezi ní a křesťanskými církvemi. Anthroposofové se obvykle považují za křesťany netradiční, necírkevní, esoterní. Domnívají se, že církve jsou příliš spjaty s minulostí, zatímco oni sami reprezentují alternativní křesťanský impulz, který je schopen prosvětlit a posílit současnou kulturu.