Slyš mě!

Viac o knihe Slyš mě!

Po druhé navštívil Konrád břehy Jaderského moře a pod rjeckými platany vzpomínal na rok 1917, kdy tu, sotva osmnáctiletý, žil v nenáviděných kasárnách s přáteli Hubáčkem a Purkyněm (též hlavní postavy rom. Rozchod) a jinými, z nichž tolik padlo tehdy i za druhé války. Za velebného a zas bouřlivého moře zpovídá se K. ze své touhy po dělném míru, volá svůj odsudek válečných štváčů a vyzývá: "A ty, moře, ať úspěšně obléváš pevniny bělochů nebo černé, hnědé, rudé nebo šikmooké plemeno, zhřebeň své vlny a bouřně duj a spolu s námi křič, křič prokletí!" Vyzývá své přátele, kteří padli v imperialistických válkách, aby naslouchali: "Hle, jaké nové jméno zná dnes naše staré a vonné moře - jméno, pod jehož šlehem jako kdyby se rozestupovala hladina všech vod, oceánů: Josef Vissarionovič Stalin."