Azincourt

Viac o knihe Azincourt

V románu Azincourt předkládá Bernard Cornwell čtenáři barvitý obraz okolností, jež vedly k jedné z nejslavnějších a také nejkrvavějších bitev stoleté války mezi Anglií a Francií, i bitvy samotné. Došlo k ní 25. října 1415 v den svatého Kryšpína mezi severofrancouzskými vesnicemi Azincourt a Tramecourt. Anglické vojsko krále Jindřicha V. zde na hlavu porazilo mnohem početnější vojsko francouzské, když znovu využilo skvělých bojových schopností svých lučištníků.
Proto není hlavním hrdinou románu anglický král, ale lučištník Nicholas Hook, na jehož osudech může čtenář sledovat události z pohledu prostého bojovníka.
Tažení, kterým chtěl Jindřich přimět Francouze, aby uznali jeho právo na francouzský trůn, začalo obléháním přístavu Harfleur (dnešní Le Havre) v severní Normandii. Obléhání se však nečekaně protáhlo, a když navíc Angličany těžce zasáhla epidemie úplavice, zdálo se, že se budou muset vrátit domů s mizivým ziskem. Za této situace se Jindřich V. rozhodl táhnout do Calais, aby aspoň ukázal Francouzům i světu, že je v této zemi pánem. Také cesta do Calais se však protáhla, neboť Francouzi blokovali přechody přes řeku Sommu, a když se nakonec Angličanům přece jen podařilo Sommu překročit, vlákali je Francouzi do pasti. Tak došlo k tomu, že směšně malé Jindřichovo vojsko, znavené dlouhým pochodem a sužované hladem a nemocemi, bylo nuceno utkat se v boji s mnohem početnějším vojskem francouzským, aniž vědělo, že s ním svede bitvu, která nejen vejde do dějin, ale stane se i legendou.
Téma bitvy u Azincourtu později básnicky zpracoval William Shakespeare ve hře Jindřich V.