Chvála putování

Viac o knihe Chvála putování

Nejde o to, na jaké vzdálenosti – měřeno počtem kilometrů – se v životě dostaneme, jde o to, kam. A co z toho pak bude. Hlavně, abychom si vůbec v naší udýchané době dovolili ten nádherný přepych PUTOVÁNÍ, nových hledání a poznávání a zároveň i zkoušek vlastního charakteru.
Nemusíme přitom být mladými tovaryši, které za podobným účelem vysílali na vandr. Pokud člověk touží poznávat, rozdíl mezi mládím a stářím se v něčem smývá. Nemusíme také rovnou do zámoří, k sopkám, ke gejzírům, k věčným ledovcům, třeba máme svoji skálu doma. Nedaleko. Nebo třeba jen KÁMEN. Hrávali jsme si u něho, zapalovali svoje ohníčky, dávali si tajné schůzky s přáteli, stal se pro nás samozřejmostí nepřemýšlíme o něm.
Žijeme dramatickou dobu. Potřebujeme lépe rozumět sobě, přírodě, světu. Chceme zvládat PROSTOR a přírodní SÍLY.
A nedáme si ČAS. Zkuste si jednou, beze spěchu. Pozastavit se, projít si jednou tu cestu jako poutník, a pak svému KAMENI, ať už leží za humny anebo na Islandu, položit jako zrcadlu své bolavé otázky.