Muž, který pronikl do Osvětimi

Viac o knihe Muž, který pronikl do Osvětimi

Muž, který pronikl do Osvětimi je pravdivý příběh britského vojáka, který dobrovolně vstoupil do Buna-Monowitzu, koncentračního tábora známého jako Osvětim III.

V létě 1944 byl Denis Avey držen jako válečný zajatec v pracovním táboře E715, nacházejícím se vedle Osvětimi III. Slyšel o krutém zacházení s tamějšími vězni a rozhodl se, že na vlastní oči zjistí vše, co bude moci. Naplánoval, že si vymění místo s jedním vězněm, a potají pronikl do židovské části tábora. Při dvou příležitostech tam strávil noc a na vlastní kůži zažil krutost místa, kde byli otroci odsouzeni k pomalé smrti vyčerpáním a hladem. Kupodivu přežil i jeden z pochodů smrti před koncem války, při nichž nacisté povraždili tisíce lidí, a po dlouhém putování střední Evropou se vrátil do rodné Británie.

Po mnoho desetiletí se nedokázal přimět k tomu, aby vzpomínal na minulost, jež se mu neustále vracela v nočních můrách. Až nyní Denis Avey dokáže vyprávět celý svůj příběh, napínavý a zároveň dojemný, příběh, který nabízí jedinečný pohled do mysli obyčejného muže s téměř neuvěřitelnou morální i fyzickou odvahou.

Neuvěřitelný příběh?

I když Aveyho příběh zní neuvěřitelně, tak minimálně o jedné věci nelze pochybovat - a to o jeho pomoci Ernstu Lobethallovi. Ten před svou smrtí v roce 2001 v New Yorku natočil na video zpověď pro Nadaci Šoa, v níž popisuje, jak mu Avey (s nímž po válce ztratil kontakt) a cigarety od sestry Susany zachránily život. Část jich totiž vyměnil za boty, v nichž později absolvoval pochod smrti.

Proč se Avey dobrovolně vydal do koncentračního tábora?

"Navzdory nebezpečí jsem věděl, že musím svědčit. Albert Einstein řekl: svět může být zlé místo, ale ne kvůli těm, kteří zlo činí, nýbrž kvůli těm, jenž se na něj dívají a nic nedělají. Nikdy jsem nepatřil mezi ty, co nic nedělají," vysvětloval své pohnutky Avey.