Třináctko, děkuji

Viac o knihe Třináctko, děkuji

Hlavní postavou novely je dvacetiletý Viky Junek, průměrný mladý muž, který po vojně nastoupil do továrny, kde je zaměstnán i jeho otec. Viktor si ale se svým okolím nerozumí. Nesoustředí se na práci a den pro něj prakticky začíná až když tovární sirény odhoukají konec pracovní směny. Pak přijde na řadu parta, z níž jeden člen vlastní auto. Za jeho volantem se v rychlé jízdě alespoň částečně naplňuje Viktorova touha. Je to však jenom hra. Viky to cítí a proto si dodává sebevědomí ledabylostí a frajeřinou. Chce především imponovat, a to způsobuje, že se stylizuje do okoukaných gest a póz jednoho z fetišů generace: automobilového závodníka, pokud možno formule jedna. Tudy ovšem nemůže vést cesta ani k opravdovosti ani k smysluplné užitečnosti člověka a jeho života. A tak se Viky, nepříliš dobrý dělník a hledač banálních prožitků, dostává shodou okolností na pracoviště, kde jakékoliv lajdáctví, frajeřina a pohodlnost může přímo zabíjet: mezi řidiče záchranky. Mladý Junek zde prožívá velké změny. Celkem úspěšně zapadne do kolektivu a musí se vyrovnat se svým původním snem. V šedivé dřině automobilových tréninků a posléze i závodů se mu rozplývá barevný svět pozlátkové slávy Laudů a Huntů a zůstává jen poctivá pravda o sobě samém a o svých možnostech. Na konci příběhu je před námi nový člověk, proměněný reálným životem plným práce a úsilí, jehož vítězství na automobilové a životní rallye budou stejně skutečná. Proto také poznává pravou lásku a opravdové city.