Básně

Viac o knihe Básně

Je tomu už hezky dávno, co vyšly naposledy verše Karla Hlaváčka, umělce, jemuž literární historie přisoudila až příliš jednoznačnou, ale přitom v obsahu tak proměnlivou nálepku básníka dekadentního. Zemřel příliš záhy, dva roky před koncem 19. století, v necelých svých dvaceti čtyřech letech, přiřadiv se tak do toho okruhu českých literátů, jejichž nesporný talent odebírá smrt tak předčasně literární tvorbě. Stačil vydat tři útlé sbírky veršů, v nichž je patrný jeho prudký umělecký vývoj: Sokolské sonety (1895), Pozdě k ránu (1896), Mstivá kantilena (1898). První z nich právem zapadla, druhá a třetí zajistila Hlaváčkovi významné místo mezi českými básníky.