Nukleární ponorky v akci

Viac o knihe Nukleární ponorky v akci

Ze všech tajemství, která kdy Sovětský svaz pečlivě střežil, žádné nebylo chráněno tak přísně, jako informace o sovětských ponorkách. Během studené války hrály stovky metrů pod hladinou světových oceánů sovětské ponorky se svými americkými protivníky smrtící hru na kočku a na myš. Kniha Stoupající příliv poprvé odhaluje, jaký byl v těchto tajných operacích pohled sovětské strany. Využívá nově odtajněných archivních materiálů a informací z rozhovorů s mnoha bývalými sovětskými veliteli – což se západním autorům nikdy předtím nepodařilo – a poutavým způsobem dokazuje, že střety mezi jadernými zbraněmi vybavenými ponorkami byly v té době daleko nebezpečnější, než jsme se kdy domnívali. Kniha Stoupající příliv předkládá šestnáct stran poprvé v historii publikovaných fotografií a vypráví o úspěšných sovětských operacích, včetně jejich přísně tajných cvičení mimo americké pobřeží, a špionážních akcích, jakou provedla například špionážní loď monitorující americké testy zbraní na pobřeží Floridy, která přímo před očima jednotek amerického námořnictva ukořistila z oceánu pozůstatky testovaných střel. Na běžném pořádku operací sovětských ponorek byly těsné kolize, hrdinské záchranné akce a smrtelné katastrofy, včetně strašlivé nukleární havárie na palubě nešťastné K-19, které se později dostalo přezdívky „Hiroshima“, interního požáru, který v roce 1970 způsobil potopení K-8 s dvaadvaceti námořníky na palubě, či dramatické evakuace posádky z Komsomoletů, jak o ní vyprávěl jeden z přeživších námořníků. Ruské ponorky bojovaly během studené války na dvou frontách: na jedné proti americkým protivníkům, a na druhé proti krutému sovětskému velení, které vědomě stavělo životy svých námořníků v sázku a zbytečně zavinilo četná úmrtí, ke kterým nemuselo nutně dojít. Stoupající příliv podává dramatická svědectví přímo z první ruky o tom, že konečné rozhodnutí, zda odstartovat jaderný útok či nikoli, záleželo výhradně v rukou velitelů sovětských ponorek. Od kubánské krize až po tragické potopení Kursku v roce 2000 – v takovém časovém horizontu je čtenáři nabídnut zcela výjimečný pohled na historii sovětských jaderných ponorek očima přímého účastníka podmořských operací, jehož výpověď vrhá nové světlo na nejtemnější tajemství studené války.