Dies irae

Viac o knihe Dies irae

Podzemní hukoty, způsobené sesouváním půdy (Koptův zážitek z rodného kraje: katastrofa v Klapém pod Hazenburkem), řeči samorostlého blouznilského filosofa, listonoše Prokeše o blízkém posledním soudu a strach ze smrti poděsí vesničany a uvede v pohyb svědomí. Je jím stále víc sužován soudce samotář, který kdysi nahradil nepoznán čekající ženě jejího milence, vesnická divoženka Žofka, jež se proto domnívá, že porodila syna místnímu sedlákovi a zpronevěřila se tak na jeho nemocné ženě, stará nenávistná výměnkářka, hřešící svým rodovým egoismem. Děj vrcholí ve výjevu nočního sběhu nad vesnicí kol křížku, kde strach, blouznění, sebezpytování a lítost inspirují obyvatele,aby se hlasitě vyznávali ze svých hříchů. Avšak uprostřed vší hrůzy a navzdor jí se občané rozhodují jít hledat ztracené dítě, oběť lásky k domnělému otci. Je šťastně nalezeno, všechny osudy se rozřešily, "venku zpívají ptáci a za chvíli vítá zvon nové ráno, nový, a krásný den". Jinotajný příběh, napsaný na konci něm. okupace.